Ruovdebargu sámi árbevierus

Svein Lund:

Ruovdebargu sámi árbevierus - oassi 3c

Maŋimus ođasmahttin 21.11.2009

3. kapihtala sisdoallu
3. MUHTIN ÁRBEVIROLAŠ RUOVDEDIŊGGAT
3.1. Niibi
3.2. Jiehkku ja skuohpá
3.3. Skerttet
3.4. Biellu
3.5. Áisa
3.6. Geresruovddit
3.7. Giisáruovddit
3.8. Liššá ja sirpe
3.9. Bivdoneavvut
3.10 Muorrabargoneavvut
3.11. Skalžogielkkat ja skálžobasttat
3.12. Guolástusneavvut
3.13. Feara mii

3.8. Liššá ja sirpe

Sirppet ja liššát ledje ovdal hui dehálaš eanandoalloneavvut. Ii leat álki dáhkut buorre liššá ii ge sirppe, ja buohkat eai máhttán dan, váikko máhtte dáhkut roavvásit ja álkit diŋggaid. Muhtin giliin ledje rávdit geat ledje erenoamáš čeahpit dáhkut liššáid ja sirppiid, ja muhtin dain gilibájiin šadde albma fabrihkan. Ruovttus dáhkkojuvvon liššát ráhkaduvvojedje laminahtain, dat mearkkáša ahte garra, buoššodahtti stálli dáhkkojuvvui dipma stálli sisa. Maŋŋil leat liššát fabrihkain čuhppojuvvon stállepláhtas, muhto dát eai leat seamma buorit go boares liššát.

Sihke liššáin ja sirppiin leat iešguđetlágan hámit, luonddudili ja báikkálaš vieruid mielde.

ljåer Guovdageainnu gilišiljus leat dát boares liššát, mat goappašagat leat ruovttus dáhkkojuvvon. Badjin dáža málle ja vuollin suoma málle ("látteliššá"). Dát čájeha mo norgga ja suoma eanandoalloárbevierut leat deaivvadan Finnmárkkus.
(Govva: SL) ljå for sennagras Liššá mas lea siiba - fierbmi mii geavahuvvui jeaggesuoidnečuohppamii. Sámiid vuorkádávviriid čájáhusas.
(Govva: SL)

Neavvu mainna čuohppá rásiid, ja mas lea oanehis nađđa, gohčoduvvo Finnmárkkus sirpen. Lulle-Romssas dat gohčoduvvo goancin. Skániin earuhit suoidnegoancci ja rássegoancci.

Sámi joatkkaskuvllas, Kárásjogas leat ráhkadan sirppe boares niibbis.

sigder fra Skånland Moadde sirppe Skániin, gurut bealde (gáma)suoidnegoanci, olgeš bealde rássegoanci
(Govva: Asbjørg Skåden)

sigder - Arjeplog Erenoamáš hápmásaš sirppet, Árjepluove silbamuseas
(Govva: SL)

Bargobihttá
1. Čilge masa geavahuvvui sirpe ja masa liššá. Makkár sirppet ja liššát gávdnojit du guovllus ja manin dat gohčoduvvojit?

3.9. Bivdoneavvut

Dološ áiggi lei bivdu guovddáš oassi sámi eallinlágis. Bivde buot lágan náhkkeelliid, sihke alcceseaset biktásiidda ja borramuššii, vuovdimii ja vearromáksimii. Muhtin boraspiriid bivde maiddái danin go dat válde bohccuid ja omiid.

Ruovdeáiggi álggu rájes dáhko ruovdenjuolaid ja sáittiid. Ruovddis leat maiddái ráhkadan gillariid. Muhtin sámi rávddit leat maiddái dáhkon bissuid, muhto dat ii lean nu dábálaš.

Jernalderpiler Armbrøst Guovžasáiti

Dološ davvinorgalaš / sámi ruovdebargu - ruovdeáigegávdnosat Romssa museas.
(Govva: SL) Dávgebissut geavahuvvojedje Norggas 1100-logu rájes. Álggos ráhkaduvvojedje muoras, maŋŋá ruovdedávggiin. Dát dávgebissu lea Romssa musea sámi čájáhusas.
(Govva: SL) Guovžasáiti čoarvedohpain Romssa musea sámi čájáhusas
(Govva: SL)

Dološ áiggi rájes leat sámit geavahan bissuid bivdui. Dáid sii leat dábálaččat oastán eará čearddain, muhto lea goit leamaš okta sámi bissorávdi. Son lei biŧonsápmelaš ja orui belohahkii Bájddáris Nordlánddas, belohahkii Árjepluoves Ruoŧas.

Bissu
hakapik
Biŧonsápmelaš Nils Johansson ráhkadii dáid bissuid, maid su vielja mánáidmánná, Knut Sivertsen, Bájddáris, dál oamasta.
(Govva: SL) Sihke mearrasámit, kveanat ja dážat manne njuorjobivdui, ja go bivde jieŋas geavahedje dákkár neavvu goddit njurjjuid. Dárogillii gohčoduvvo "hakapik", lea go dás sámegiel namma? Govva lea Várjjat sámi museas.
(Govva: SL)

Náhkkeeallibivddus leat geavahuvvon máŋgalágán gillarat, sihke muoras ja ruovddis. Muhtin ruovdegillarat gohčoduvvojedje dušše fal ruovdin. Stuora gillarat gohčoduvvojit maiddái rihtán. Leat guovttelágan ruovddit; sevttiin (seakteruovddit) ja seavtti haga, (skieltoruovddit). Leat ráhkaduvvon ruovddit máŋgga sturrodagas, iešguđet spire várás, nugo buoidaga, čeavrá, riebana, geatkki, albasa, gumppe ja guovžža várás.

Skieltoruvddiide darvanedje ealli juolggit. Dávjá spire ii jápmán dakkaviđe ja sáhtii biidnahuvvat guhká ovdal go jámii dahje bivdi gávnnai ja gottii dan. Danin dakkár bivdu gildojuvvui ja dákkár gillarat eai leat šat anus min áiggis. Seakteruovddit galget baicca časkit ealli čeabehii ja goddit dan dakkaviđe. Vissis eavttuin lea ain lohpi bivdit seakteruvddiin, muhto dát bivdinvuohki lea unnán anus dál.

sakser - gilišillju Boares ruovddit Guovdageainnu gilišilju čájáhusas.
(Govva: SL)

sakser fra Arjeplog Máŋggalágan ruovddit Árjepluove silbamuseas.
(Govva: SL) felle - Hattfjelldal Arnt Fjellstad, Aarbortes, čájeha geatkeruovddi maid su áhčči duddjui.
(Govva: SL)

Gillarat orrot leame ráhkaduvvon ja geavahuvvon miehtá Sámi. Dat gávdnojit máŋgga almmolaš dávvirvuorkkás ja priváhta vuorkkás. Muhtin ruovddit leat ráhkaduvvon fabrihkain, earát fas dáhkkojuvvon ruovttus.

Saks for oterfangst Sállanis leat sámit bivdán čeavráid máŋga čuođi jagi. Dát gillarat leat leamaš anus min áiggi rádjái. Gurut bealde čeavrresruovddit, olgeš bealde Conibear-mearkasaš gillar.
(Govva: SL)

Bargobihtát
1. Lea go vai lea go leamaš dakkár bivdu du guovllus? Gávdnojit go ain ruovddit? Gos ja makkár?

3.10. Muorrabargoneavvut

Niibbiid lassin leat dáhkon máŋggalágán bargoneavvuid muorrabarggu várás. Sáhttet leat ákšut muorračuollamii ja viesso- ja fanashuksemii, ja erenoamáš bargoneavvut hirseviesuid ceahkkumii. Sihke dološ ja ođđa áiggis lea dehálaš oassi sámi duojis leamaš gohpat muorradujiid, nugo guvssi, náhpi ja gietkama. Dasa dárbbašuvvojit erenoamaš bargoneavvut nugo omd. gaccahagat ja vietkkat.

Økser snekkerverktøy - Arran
Boares ákšut, gávdnon Vaggetemas Mátta-Várjjagis. Romssa musea magasiinnas.
(Govva: SL) Lea hárve ahte gávdná snihkkárbiergasiid sámi dávvirvuorkkáid čájáhusain. Dáid biergasiid gávdnen Árrana magasiinnas. Badjin mađđenruovdi dahje fearradusniibi, gasku fearranniibi dahje oallunniibi ja vuollin hirsaákšu dahje ceahkkunákšu.
(Govva: SL)

høvel Hans Guttorm, Ohcejogas, lea vurken ollu bierggasiid, ee. dán heavvala, mii lea ráhkaduvvon 1879. Dákkár heavvalat geavahuvvojedje johkafanasduddjomii.
(Govva: SL)

Bor Holjern
Ovdal ledje máŋgasat geat máhtte dáhkut ja buoššodit bovrra dahja nábara. Dá leat moadde nábara Várjjat sámi museas.
(Govva: SL) Vietka ja iešguđetlágán gaccahagat - Romssa musea sámi čájáhusas
(Govva: SL)

verktøysmia Vaapstes, Nordlánddas, lea rávdi Jon Dahlmo ráhkadan muorrabargobiergasiid dološ málle mielde. Gurutbealde fearranniibi, badjin vietkka, vuolábealde gaccahat mat erenoamážit heivejit gukse- ja náhppeduddjomii.
(Govva: SL)

3.11. Skálžogielkkat ja skálžobasttat

Mearrasámi guovllus olbmot leat čoaggán skálžžuid mearas. Ovdal geavahedje skálžžuid eanas seaktin go bivde guoli. Ii lean dábálaš ahte olbmot ieža borre daid. Muhtin jogain olbmot leat maiddái čoaggán skálžžuid, go ohce bearraliid.

Daa atnui sii leat ieža ráhkadan neavvuid maiguin oažžu skálžžuid bajás. Leat leamaš golmmalágán neavvut: skálžogielka dahje skálžopluga, skálžobasttat, ja skálžogoaivu. Dakkárat gávdnojit muhtin museain ja boares govain ja buohkat orrot leame ruovttus dáhkkojuvvon.

skjellplog - Arran skjellplog - Kvænangen
Dát skálžogielka, mii lea Árrana čájáhusas, lea čielgasit ruovttus dáhkkojuvvon. Divttasvuonas ledje ovdal máŋga sámi rávdi.
(Govva: SL) Stuora skálžogielka Návuonas, dál Davvi-Romssa museas. Návuonas lei 30-40-logus stuora skálžobivdu sihke gielkkaiguin ja basttáiguin. Earuhedje bohccoskálžogielkkaid ja gussaskálžogielkkaid. Musea dieđuid mielde dát lea bohccoskálžogielka.
(Govva: SL)

Skálžogielkkat orrot leame ráhkaduvvon ja geavahuvvon máŋgga sajis Davvi-Norgga rittus. Lean gullan skálžogielkkaid birra sihke Divttasvuonas, Bálágis, Lofuohtas, Návuonas, Ávanuoris, Porsáŋggus, Sievjjus, Lágesvuonas ja Unjárggas.

Skálžobasttaid leat maiddái geavahan máŋgga sajis, ee. Bálágis, Návuonas, Ráissas, Jáhkovuonas, Porsáŋggus ja Lágesvuonas.

Skálžogoaivvuid leat geavahan ee. Ivgus, Ráissas ja Návuonas.

skjelltang - Kokelv Skálžobasttat, Jáhkovuona mearrasámi dávvirvuorkkás.
(Govva: Basia Głowacka) skjelltang og skjellhakke - Kvænangen Skálžobasttat ja skálžogoaivu, Davvi-Romssa museas, Návuonas
(Govva: SL)

skjelltang - Kvænangen Skálžobasttat sáhttet leat hui stuorrát. Dá čájeha Návuona musea jođiheaddji stuorimus basttaid mat sis leat.
(Govva: SL) skjellredskap - Rovaniemi Muhtin jogain leat olbmot maiddái čoaggán skálžžuid, go leat ohcan bearraliid. Dasa leat ee. geavahan skálžodoaŋggaid, muhto unnit go dat mat leat geavahuvvon mearas. Dá lea hui erenoamáš neavvu mii lei anus Davvi-Suomas 1920-30-logus.
(Govva: Lapin maakuntamuseo, Roavvenjárga)

3.12. Guolástusneavvut

Guolásteapmi lea álo leamaš dehálaš oassi mearrasámiid eallinvuođus, ja ruovdeáiggi rájes leat ruovdebiergasat leamaš dehálaččat iešguđetlágán guolásteamis. Geavahedje ruovddi ee. áŋkorii, fanasguohkkái, liehppái ja nevvui mainna roahkastit sáiddi. Eará maid dárbbašii fatnasis lei gáipi, fierbmerulla ja liidnarulla (-hállár).

Lei han stuora dáidda ráhkadit buriid vuokkaid ovdal go fabrihkabuvttadus álggahuvvui. Rivttiidsullos, Harstad olggobealde muitaluvvo dovddus sámi vuoggarávddi birra gii elii 1700-logus.

fiskekroker båtshake og dregg

Ruovttus dáhkkojuvvon vuokkat masa lea leikon ládjolieksa. Várjjat sámi musea.
(Govva: SL) Fanasgoahkki ja áŋkor (reaggá). Davvi-Romssa museas, Návuonas.
(Govva: SL)

Klepp Sneller
Liehppi, Várjjat sámi museas.
(Govva: SL) Maiddái dákkár rullaid ráhkadedje ovdal ruovttus. Dát leat jáhkkimis geavahuvvon Deanu luossabivdimii. Dál dat leat Várjjat sámi musea magasiinnas.
(Govva: SL)

Kveiteskottel Harpun
Bálddisskoahttal Várjjat sámi museas.
(Govva: SL) Áren, jáhkkimis fálesbivddu várás. Várjjat sámi museas.
(Govva: SL)

Grev Vabein
Hurka dahje čirva mainna goivo máđuid fiervvas. Máđuid geavahedje seaktin. Davvi-Romssa museas, Návuonas.
(Govva: SL) Gáipi, Davvi-Romssa musea, Ráissas
(Govva: SL)

Linerull Garn- og linerull
Liidnarulla dahje hállár, Davvi-Romssa museas, Návuonas.
(Govva: SL) Fierbme- ja liidnarullat, Várjjat sámi museas.
(Govva: SL)

fiskeutstyr fra Tromsø Museum Romssa musea sámi čájáhusas leat ollu ruovdediŋggat mat leat geavahuvvon guollebivddus - sihke jávrriin ja mearas. Badjin: hárset, olgeš bealde: bárel, gurut bealde: párral.
(Govva: SL)

Go duhastedje lei fatnasa ovddageahčen dolla ruovderáhkadusas, mii gohčoduvvui párralin. Čuhppe guoli hársegiin, mii maiddái lei dáhkkon ruovddis.

Lyster - Varanger Museum Hárset, Várjjat sámi museas
(Govva: SL)

lyster Guovttelágan hársegat, luossaduhasteami várás. Siida sámi musea, Anár.
(Govva: SL) lyster

Sildeverketang Maiddái maŋŋil go ledje ožžon guoli fatnasii, dárbbašedje ruovdebiergasiid, ee. erenoamáš basttaid maid geavahedje čollet sallidiid obban.
Sallitčollenbasttat, Davvi-Romsa museas, Návuonas.
(Govva: SL)

3.13. Feara mii

Lassin daidda ruovdediŋggaide, maid mii leat čájehan dás, sáhttá gávdnat ollu eará diŋggaid. Muhtin diŋggat eai leat šat anus ja dál eanaš olbmot eai báljo dieđe ge mat dat leat dahje masa geavahuvvojedje. Dá leat moadde ovdamearkka dávvirvuorkkáin ja priváhta čoakkaldagain.

torvspade Darfegoaivu Davvi-Romssa museas, Návuonas
(Govva: SL) skøyter Ovdal dáhko maiddái luisttiid. Davvi-Romssa museas, Návuonas.
(Govva: SL)

Kjøttkrok Erenoamáš čáppa rávdebargu lea dát biergoroahkki, mii lea Stockholmmas, Nordiska musea sámi čájáhusas.
(Govva: Basia Głowacka) Gammeovn Ođđaáigásaš buvttaovdánahttin sámi dárbbuide: goahteomman maid Per Sigmund Bomban, Unjárggas lea konstrueren ja ráhkadan.
(Govva: SL)

ukjent 3
Leat máŋggalágán neavvut maid ráhkadedje dološ áiggis, maid olbmot dál eai šat dieđe masa geavahuvvojit, Sáhtát go árvidit masa geavahedje dáid diŋggaid, mat dál leat Várjjat sámi museas?
(Govat: SL) ukjent 2

kaffekvern -1 kaffekvern -2

Mii bat dát lea?
v Gáfemillu ráhkaduvvon ee. boares meissetbiellus!
Dás oaidná mii ferdne.

kaffekvern -3 Ja gáfet mannet njuolga gáfesehkkii!
Gáfemillu gávnnaimet Staares (Östersundas), dat boahtá álggos Gárasavvonis. Maiddái Stockholmmas, Nordiska museet sámi čájáhusas, lea sullásaš millu.
(Govva: SL)

Ain gávdnojit máŋggalágán ruovdebiergasat, maid eat leat namuhan dán girjjis, muhto maid sáhttá ráhkadit, sihke árbevirolaš diŋggat nugo heastagápmagat, vierggut jna. ja eambbo ođđaáigasaš diŋggat, nugo lávvoomman ja mátkeárran.

Girjji álgui
Boahtte ja maŋimus oassái

sveilund@online.no


Dološ davvinorgalaš / sámi ruovdebargu - ruovdeáigegávdnosat Romssa museas. (Govva: SL)	Dávgebissut geavahuvvojedje Norggas 1100-logu rájes. Álggos ráhkaduvvojedje muoras, maŋŋá ruovdedávggiin. Dát dávgebissu lea Romssa musea sámi čájáhusas. (Govva: SL)	Guovžasáiti čoarvedohpain Romssa musea sámi čájáhusas (Govva: SL)


Biŧonsápmelaš Nils Johansson ráhkadii dáid bissuid, maid su vielja mánáidmánná, Knut Sivertsen, Bájddáris, dál oamasta. (Govva: SL)	Sihke mearrasámit, kveanat ja dážat manne njuorjobivdui, ja go bivde jieŋas geavahedje dákkár neavvu goddit njurjjuid. Dárogillii gohčoduvvo "hakapik", lea go dás sámegiel namma? Govva lea Várjjat sámi museas. (Govva: SL)


Boares ákšut, gávdnon Vaggetemas Mátta-Várjjagis. Romssa musea magasiinnas. (Govva: SL)	Lea hárve ahte gávdná snihkkárbiergasiid sámi dávvirvuorkkáid čájáhusain. Dáid biergasiid gávdnen Árrana magasiinnas. Badjin mađđenruovdi dahje fearradusniibi, gasku fearranniibi dahje oallunniibi ja vuollin hirsaákšu dahje ceahkkunákšu. (Govva: SL)


Ovdal ledje máŋgasat geat máhtte dáhkut ja buoššodit bovrra dahja nábara. Dá leat moadde nábara Várjjat sámi museas. (Govva: SL)	Vietka ja iešguđetlágán gaccahagat - Romssa musea sámi čájáhusas (Govva: SL)


Dát skálžogielka, mii lea Árrana čájáhusas, lea čielgasit ruovttus dáhkkojuvvon. Divttasvuonas ledje ovdal máŋga sámi rávdi. (Govva: SL)	Stuora skálžogielka Návuonas, dál Davvi-Romssa museas. Návuonas lei 30-40-logus stuora skálžobivdu sihke gielkkaiguin ja basttáiguin. Earuhedje bohccoskálžogielkkaid ja gussaskálžogielkkaid. Musea dieđuid mielde dát lea bohccoskálžogielka. (Govva: SL)


Ruovttus dáhkkojuvvon vuokkat masa lea leikon ládjolieksa. Várjjat sámi musea. (Govva: SL)	Fanasgoahkki ja áŋkor (reaggá). Davvi-Romssa museas, Návuonas. (Govva: SL)


Liehppi, Várjjat sámi museas. (Govva: SL)	Maiddái dákkár rullaid ráhkadedje ovdal ruovttus. Dát leat jáhkkimis geavahuvvon Deanu luossabivdimii. Dál dat leat Várjjat sámi musea magasiinnas. (Govva: SL)


Bálddisskoahttal Várjjat sámi museas. (Govva: SL)	Áren, jáhkkimis fálesbivddu várás. Várjjat sámi museas. (Govva: SL)


Hurka dahje čirva mainna goivo máđuid fiervvas. Máđuid geavahedje seaktin. Davvi-Romssa museas, Návuonas. (Govva: SL)	Gáipi, Davvi-Romssa musea, Ráissas (Govva: SL)


Liidnarulla dahje hállár, Davvi-Romssa museas, Návuonas. (Govva: SL)	Fierbme- ja liidnarullat, Várjjat sámi museas. (Govva: SL)


Mii bat dát lea? v Gáfemillu ráhkaduvvon ee. boares meissetbiellus!	Dás oaidná mii ferdne.
	Ja gáfet mannet njuolga gáfesehkkii! Gáfemillu gávnnaimet Staares (Östersundas), dat boahtá álggos Gárasavvonis. Maiddái Stockholmmas, Nordiska museet sámi čájáhusas, lea sullásaš millu. (Govva: SL)