Ruovdebargu sámi árbevierus - 3a
3. kapihtala sisdoallu3. MUHTIN ÁRBEVIROLAŠ RUOVDEDIŊGGAT3.1. Niibi 3.2. Jiehkku ja skuohpá 3.3. Skerttet 3.4. Biellu 3.5. Áisá 3.6. Geresruovddit 3.7. Giisáruovddit 3.8. Lišša ja sirpe 3.9. Bivdoneavvut 3.10 Muorrabargoneavvut 3.11. Skalžogielkkat ja skálžobasttat 3.12. Guolástusneavvut 3.13. Feara mii |
Gávdnojit máŋggalágán niibbit, mat geavahuvvojit čuohppamii, čuollamii, njuovvamii, rihttemii, merkemii ja olu eará bargguide. Dasa lassin guvhllárat leat geavahan, ja geavahit muhtumin ain, niibbi omd. liikedávddaid vuostá.
| Sámi málle buvku. Arto Saijets, Anáris, lea ráhkadan niibedeari ja Sakari Saijets, Guovdageainnus lea duddjon nađa ja dohpa. (Govva: SL) |
Muhtin niibešlájat gohčoduvvojit "sámeniibin", muhto sámit leat geavahan ja geavahit máŋggalágán niibbiid. Sáhttá namuhit vihttá váldošlája:
* Stuoraniibi.
Gohčoduvvo dávjá sámeniibin. Dearri lea 5-10 dumá guhkki, dađe mielde masa galgá geavahit dan. Geavahuvvo ee. njuovvamii, rihttemii ja duorggaid ja miestagiid čuollamii. Omd. geavahuvvo stuorimus niibi gárdumii.
* Buvku (buhkku).
Hápmi lea sullii nugo dáža "tollekniv", muhto sámi niibbiid nađain ja dohpain lea erenoamáš ávnnas ja čiŋat. Dávjá geavahuvvo bohccočoarvi nađđii ja/dahje dohppii.
* Miessemearkunniibi.
Dát lea niibi mas lea hui oanehis dearri.
* Niskádanniibi (gazirdanniibi, čuggenniibi).
Dát lea erenoamáš niibi maid geavaha go goddá bohcco. Hápmi lea nu ahte jus čugge dainna rievttes sajis bohcco niskkái, de čuohppá nearvva vuoiŋŋamaččaide ja boazu jápmá hui jođánit. boazosápmelaččat celket ahte dát lea buoremus goddinvuohki. Dattetge lea leamaš ollu riidu dan niibbi geavaheami birra, go dát njuovvanvuohki gildojuvvui EEO-šiehtadusa dihtii. Muhto 2008:s dat dattetge dohkkehuvvui.
* Čállinniibi.
Geavahuvvo njuovvamii go čállá duoljji. Dás lea ávju bajábealde ja geažis lea dego goaikkanas mii ii čuohpa.
 |
 |
 |
| Niskádanniibi maid niiberávdi Strømeng, Kárášjogas, lea ráhkadan (Govva: SL) |
Niskádanniibi geavahuvvui bohcconjuovvamii juo 1926 rájes, dalle go sámi aviisa Waren Sardne prentii dán sárgosa artihkalii njuovvanvugiid birra.. | Čállinniibedearri (Govva: SL) |
Ovdal ledje máŋggasat geat ieža dáhko niibbiid, muhto dál hárve olbmot máhttet dan dáidda, sihke sámiid ja dážaid gaskkas. Eanaš sámi niiberáhkadeaddjit osttet niibederiid gárvvisin niibefabrihkain, Lulli-Norggas dahje olgoriikkas. Moadde sámi duojára dáhkot ieža niibederiid, muhto dalle leat áinnas hui čáppa niibbit mat maiddái leat hui divrasat.
| buiko | liten, smal, gjerne slitt kniv |
| buwku | norsk eller finsk tollekniv (mindre enn alminnelig lappisk kniv) |
| doalka, dohlit | ukvass kniv |
| færan | redskap (kniv eller øks) til å telgje med |
| goakka | stor kniv |
| gočče, skočče | ussel (rusten og gammel ) kniv |
| gulca | verdiløs tingest (I Kautokeino bare om en dårlig kniv) |
| guŋka | slitt og dårlig kniv |
| juŋga | brødkniv, forskjærkniv |
| nalko | liten og dårlig kniv |
| bævdeniibe | bordkniv |
| ladasniibe, liŋkuniibe, maccastakniibe | fallekniv |
| miessemærkom-niibe | (kalvemerkingskniv) |
| noarsa | ting som er kort og butt, tildels også om ukvass kniv eller øks |
| norke | kniv som er blitt utskjemt, aldeles ødelagt |
Lea mearkkašahtti ahte lea erenoamáš rikkis sátnevuorká heajos niibbiid birra.
Sátni "niibi" lea eahpitkeahttá loatnasátni skandinávalaš gielain, main dál lea "kniv" sihke dárogillii, ruoŧagillii ja dánskagillii. Muhtin skandinávalaš suopmaniin ja eará germánalaš gielain sátni celkojuvvo "k" haga, omd. eŋgelasgillii "knife" (/naif/) ja Setesdal-suopmanii /neive/, mii lea vel lagabui sámegiel sátnái.
Nuppi bealde orrot eará sánit, mat dán áiggi čilgejit muhtin erenoamáš niibešlája dahje kvalitehta, leame álgosámegiel sánit, eai fal loatnasánit. Sáhttá leat nu ahte muhtin dáin sániin álggos mearkkašii niibbi oppalaččat, muhto loatnasátni "niibi" lea maŋŋil váldán dan saji. Seammaláhkái lea vejolaš ahte loatnasátni "ákšu" lea boahtán sámegiel sáni "meres" sadjái. Maiddái niibbi osiin leat máŋga sámegiel sáni, dás muhtin sánit ovttas dárogiel jorgalemiin:
| šimir - šipmár | knivrygg |
| dearri | knivblad |
| bortnis | tange |
| čipma | bøy |
| hoalka | holk |
| nađđa | skaft |
| dohppa | slire |
 |
Dát niibešlája gohčoduvvo lullisámegillii snjaktja ja geavahuvvo njuovvamii. Niibi lea dávvirvuorkkás Jamtli historieland, Staares (Östersundas, Ruoŧas). (Govva: SL) |
|
Abraham Mikkelsen Unjárggas lei vuosttažiid gaskkas, geat álggahedje sámeniibebuvttadusa. Várjjat Sámi Museas lea čájáhus mii čájeha su buvttadanproseassa. (Govva: SL) |
A. Čuohppan pláhtas
Jus ráhkadat buvkku, sáhttá vuogas assodat leat 2 mm, stuoraniibi berre leat 2,5-3 mm. Deari guhkkodaga válljet ieš, dárbbu mielde. Bortnis berre leat nu guhkki ahte olle nađa čađa, 11-12 cm. Berret čuohppat niibbi oktan bihttán, ii ge sveiset deari ja bortnása oktii, go dalle šattašii geanohis sadji, gokko niibi sáhttá doddjot.
Sámi joatkkaskuvlla ja boazodoalloskuvlla mekánalaš ossodagas oahppit leat ráhkadan niibbiid, ja muhtin oahppi lea čállán dán bargočilgehusa:
Bargočilgehus - NIIBI (5")
Ávnnas: niibestálli 2 mm x max. 250 mm x max 30 mm.
Váldde álggos ovtta 2 mm asu niibestálle pláhta.
Čuohpa álggos nu guhkes (max. 250 mm) ja nu govda stállebihtá (max. 30 mm) go áiggut.
Fertet čuohppat nu govda bihtá ahte dasa mannet guokte niibbi. Go dan leat dahkan de fertet sárgut dan pláhttii gokko galggat čuohppat.
Go leat čuohppan olggos dan guokte niibbi, de fertet sliipet nu ahte oaččut niibbi hámi.
Ovdal go buoššodat de oaččut ráhkadit ávjju šliipáriin. Go buoššodat de galggat ligget gitta 800 grádai ovdal go deaddilat dan loika čáhcái. Go dan leat dahkan de galggat devkodahttit dan gitta 250 grádii. Devkodahttit lea seamma go ahte don ligget niibbi 250 grádii ja divttát dan čoaskut ieš. Go lea čoskon de oaččut sliipenbáhpiriin šliipet niibbi gitta šaddá šealgat. Go lea šaddan šealgat de álggát heidnet ávjju heidnen-mašiinnain. Go orro šaddame bastil, oaččut vel heidnet heainnáin ávjju. Nađa sáhtát ráhkadit ruovttus muoras dahje čoarvvis.
(Joar Anders Førster, Mekánalaš fágaid vuođđokursa, 1994. Lean heivehan mihtuid veahá, nu ahte heive oktii vuolábealde sárggastusain. SL)
|
5" sámeniibi (Govva: SL) |
B. Dáhkun ollesstállis
Mii sáhttit dáhkut niibedeari olles čađđastállis. Boađus šaddá dalle sullii seamma go jus mii čuohppat pláhtas, muhto mii sáhttit heivehit assodaga nu go háliidit. Buoremus niibbit leat veahá assát sealggi bealde go ávjju bealde ja maiddái veahá assát nađa lahka go čimas.
Jus it leat ovdal geahččalan dáhkut, berret vuos hárjehallat dipma stálliin, nu ahte oahpat hábmet stálli. Easkka dan maŋŋil dagat seamma garra stálliin. Ráhkat maid niibbi ollesstálliin ovdal go geahččalat lamineret.
Go galggat dáhkut niibbi ollesstállis sáhttá ávnnas leat jorbastálli, njeallječiegatstálli dahje duolbastálli mii lea assát go niibi galgá leat. Áhcahastte ávdnasa álvvis dassái go lea sullii 1000 0C. (Geahča ivdneskála, kap. 2.3.) Váldde ávdnasa olggos bádjebasttaiguin ja doala dan stáđi ala dáhkodettiin. Go temperatuvra lea gahččan sullii 800 0C rádjái (geahča ivdneskála), fertet báhkadit fas.
Dearppa vuos ávdnasa duolbbasin dassái go lea veahá assát go niibedearri galgá leat. De galggat dáhkut bordnása. Doala ávdnasa stáđi ravdda vuostá nu go čájehuvvon sárggastusas. Bordnása galgá dáhkut dassái go siskkimus lea sullii bealli nu govdat go dearri, ja de dađistaga seakkit (Geahča niibesárggastusa). Bortnis galgá leat seamma assái go dearri (bláđđi).
Go leat dáhkon bordnása, dágut deari gárvvisin. Vai hábmet čima, sáhtát čuohppat ávdnasa veahčiriin čálána vuostá. Geahččal dáhkut deari nu ahte šaddá aseheabbo sihke olggosguvlui ja ávjju guvlui. Dágo ávjju roavvásit, vai ii šatta nu ollu maid šliipet. Iskka loahpas ahte niibi lea áibbas njuolga.
Go niibi lea čoaskuduvvon, šliipet ávjju roavvásit. It galgga vel šliipet dan áibbas bastilin, dan dagat easkka buoššodeami maŋŋil. Jus dus galgá leat mearka niibedearrásis mii čájeha ahte don dat leat dáhkon dan, fertet dearpat dan ovdal go buoššodat.
|
Mo dáhkut bordnása. (Sárggastus girjjis Bergland: Knivsmeden). |
|
Mo bidjat oktii dipma stálli (bløtt stål) ja garra stálli (ávjostálli, eggstål). (Sárggastus lea girjjis Bergland: Knivsmeden) |
C. Lamináhtadáhkun
Mii sáhttit maiddái dáhkut oktii ávjostálli mas lea ollu čađđa ja dipma stálli mas lea unnán čađđa. Dás leat moadde ovdamuni: niibi šaddá soddjileabbo, ii doddjo nu álkit go dalle go olles niibi lea dáhkojuvvon buoššuodahtti stállis. Ovdal lei maid hui dehálaš ahte buoššodahtti stálli lei ollu divraseabbo go dipma stálli. Oktiidáhkon stállis leat fas guokte šlája: lamináhtta ja “damas”. Damas mearkkaša ahte dáhku máŋggageardde dainna stállešlájain, seammás go botnjá ávdnasa. Dát vuohki ii báljo geavahuvvo sámeniibbiide, ja dás mii čilget dušše fal lamináhtá.
Lamináhtta mearkkáša ahte okta ávjostállegeardi dáhkkojuvvo guokte dipmastállegearddi gaskii. Sáhttá sojahit duolbaruovddi nu ahte boahtá ávjostálli goappašiid beallái, bidjat ávjostálli čiehkaruovddi sisa dahje luovččat luotta (sálvu?) dipma njeallječiegatstállái ja bidjat ávjostálli dan luotta sisa. Mii geavahit dás vuogi duolbastálliin. Dat addá garra stálli sihke ávjui ja šipmárii, eará vugiiguin šaddá dipma šimir.
Stálledimenšuvnnaid válljet dan mielde man stuora niibbi áiggut ráhkadit, muhto ávjostálli berre leat sullii seamma govdat ja assái go dipma stálli. Dágo dipma stálli nu ahte manná garra stálli birra, nugo čájehuvvon sárggastusas.
Guštte stálli bures stállegušttain, bija boraksa sisa ja dearppa dan mađe ahte ávjostálli ii gahča olggos. De áhcehasttat olles ávdnasa sveisentemperatuvrii (1100-1300 0C). Go stálli "bivastuvvagoahtá” ja oainnát násttážiid, de dat lea gárvvis dáhkumii. Váldde ávdnasa olggos ja dearppa oktii jođánis časkkástagaiguin. Go ávjostálli lea bures dáhkon gitta, galggat maiddái dáhkut gilggaid. Dágo ávdnasa dassái go lea veahá assát go niibi galgá leat, ja dágo bordnása nu go čilgejuvvon bajábealde. Bortnis galgá leat dan geažis gos dipma stálli lea sojahuvvon garra stálli birra, nu ahte garra stálli manná dušše beallemuddui bordnása sisa. Dan maŋŋil dágut ja šliipet niibbi seammaláhkái go dagat ollesstálleniibbiin.
Buoššodeapmi
Buoššodeapmi ja devkkodahttin lea dehálaš jus galgá šaddat buorre niibi, mii lea sihke garas ja soddjil. Ovdal go buoššodat berret lohkat kap. 2.3. buoššodeami ja devkkodahttima birra. Doppe gávnnat ruovdi-čađđa-diagrámma mii čájeha buoššodantemperatuvrra (sullii 750 0C jus stállis lea 1 % C) ja tabeallaid mat čájehit mo oaidnit stálli temperatuvrra ivnni mielde.
Sáhttá áhcahastit álvvis, gásain dahje buoššodanommanis. Dábáleamos lea leamaš čoaskudit sámeniibbiid čázis, muhtimat leat geavahan suvrra jeaggečázi. Čáhci ii berre leat beare galmmas, sáhttá leat sullii 60 0C. Lea ovdamunnin jus čázis lea veahá vuoiddas dahje olju, muhto dalle čáhci ferte leat nu liekkas ahte vuoiddas seaguhuvvo. Dološ áiggi geavahedje dan sadjái muhtomin njuorjobuoiddi dahje guollevuoja. Dán áiggi geavahit áinnas oljju, vai niibi ii čoaskko beare jođánit.
Go buoššoda lea dehálaš ahte dušše dearri buoššoduvvo, ii fal bortnis. Muhtimat buoššodit olles deari, earát fas dušše oasi mii lea ávjju lahka.
Jođánis čoaskudeami maŋŋil berret devkkodahttit oalle fargga. Galgá báhkadit gitta sullii 250 0C ja dan maŋŋil čoaskkudit. Jus geavaha báhkadanvuogi termostáhtain ii dárbbaš gieđahallat stálli eambbo ovdal báhkadeami, muhto jus báhkada álvvis dahje gássain, de fertet vuos geallat stálli, vai oaidná mo ivdni rievdá báhkadettiin. Fertet dalle bissehit báhkadeami dakkaviđe go stállis lea rievttes ivdni. Geahča tabealla kapihtalis 2.3, mii čájeha ivdnerievdadusa temperatuvrra mielde. Buot garraseamus niibbit ráhkaduvvojit ruostameahttun stállis, muhto dat leat smirrosat, ii sáhte sojahit daid ollu ovdal go doddjojit. Go buoššoda ruostameahttun stálli ferte geavahit elektrobuoššodeami. Ruostameahttun stálli gal lea čáppat ja šealgat, muhto buoremus niibbiid oažžu dábálaš čađđastállis.
Go ráhkada sámeniibbiid ferte bargat máŋggalágán ávdnasiiguin. Buvkkus lea nađđa juogo muoras, čoarvvis dahje čoarvvis ovttas sisttiin ja muorain. Stuoraniibbis lea dábálaččat muorranađđa, mas lea meissetskoađas ja hoalka. Bordnása berre sihke liibmet ja duorrat nađđii. Liibma ferte leat dakkár maid sihke nađđa ja stálli gierdá. Dohppa sáhttá leat sisttis dahje sisti badjin ja muorra dahje čoarvi vuollin.
Muhtin duodje- ja kulturhistorjágirjjiin sáhttá lohkat sámeniibbi ráhkadeami birra. Muhto dalle lea eanaš diehtu nađa ja dohpa, ii ge deari birra. Leat almmuhuvvon moadde girjji dárogillii niiberáhkadeamis. Dát girjjit muitalit eambbo dáža go sámi árbevieru birra, muhto addet mávssolaš dieđuid niibedáhkuma birra.
|
Lastaniibi lei dehálaš neavvu dalle go geavahedje lasttaid oapmefuođđarin. Dát niibi lea Røyrvik gilišilljus. (Govva: SL) |
Bargobihtát |
1. Makkár niibbit leat / leat leamaš anus du guovllus? Manin gohčoduvvojit iešguđetlágán niibbit báikkálaččat? 2. Leat go din guovllus (leamaš) niiberávdit? Dahje niibedahkkit geat ostet deari, muhto ráhkadit nađa ja dohpa? Makkár niibbiid sii leat ráhkadan? 3. Sárggo niibbi mas lea eará sturrodat, omd. 4" dahje 8". Mo rievdá deari govdodat ja bordnása guhkkodat deari guhkkodaga mielde? 4. Ráhkat niibbi čilgehusa mielde. Čilge erohusaid jus it daga dan juste seamma láhkái. Livččii go eará bargovuohki buoret? Mii lea du mielas váddáseamus go ráhkada niibbi? Geahččal ieš geavahit niibbi go leat gárvvistan dan. Doaibmá go bures? Lea go mihkkege maid berret buoridit? 5. Leat moadde buoššodanvuogi. Mat leat iešguđetge buoššodanvuogi ovdamunit ja heajut bealit? Jus dis lea oktavuohta muhtin niiberávdiiguin, jerret mo sii dahket. |
Sámi guovlluin gávdnojit unnimusat njealljelágán faskkonráhkadusat:
Jiehkku
Jiehkku lea S-hápmásaš guovttegieđatfaskkon mas lea muorranađđa. Jus veardida eará árktalaš čearddaiguin, oaidná ahte sii leat buohkat faskon náhkiid / sisttiid. Guovttegieđatfaskkonat leat maiddái dovddus eará čearddaid gaskkas, muhto S-hápmi orru leame erenoamáš sámi.
Jiehkkut gávdnojit miehtá Sámi. Boarraseamos jiehkkut mat leat gávdnon leat sullii 500-logus. Jiehkku lea danin buot boarráseamus sámi metállabargoárbevirru.
 |
Dát jiehkkut sáhttet leat gitta 1500 jagi boarrásat. Dat guokte jiehkku gurutbealde leat gávdnon Árjjapluovis, earát fas Limas ja Transtranddas, Dalarna. (Govva: Historiska museet, Stockholm) |  |
Vaikko buot jiehkkuin lea oktasaš S-hápmi, leat moadde erohusa jiehkkuid gaskkas. Dát jiehkku lea veahá erenoamáš go siiddut leat njuolgadat, lea dušše sojahuvvon gežiin ja dat lea bidjan oktii nađiin guvttiin návlliin. Jiehkku lea Girona sámedálu dávvirvuorkkás. (Govva: SL) |
Neaskinruovdi
Faskkondearri lea duolbbas ja lea guhkes dávgehápmásaš doaresávju. Nađđa sáhttá leat parallealla ávjjuin, nugo inuihtaid málle (ulu) dahje njuolggočihkii ávjju ektui, nugo dáža málles. Sámit leat unnán muddui geavahan dákkár fáskkoniid.
Dávvisámegielas dakkár faskkonat gohčoduvvo neaskinruovdin, muhto dát sátni sáhttá maiddái gokčat eará faskkonslájaid. Lullisámegielas buot dakkár faskkonat gohčoduvvojit nieskemeruhtie, maiddái S-hápmásaš neaskinruovdi, mii dávvisámegielas gohčoduvvo jiehkkun. Go dás čállit neaskinruovddi birra, oaivvildit dušše dakkára maid geavaha dušše ovttain gieđain.
 |
Jiehkku ja neaskinruovdi maid rávddit Hans ja Jovsset Laiti, Barššis, Ohcejogas leaba duddjon. (Govva: SL) |
 |
Erenoamáš neaskkinruovdi lea dát, mas doallá nađa oalggi vuolde ja gieđa ráiggis ruovddi siskkobealde. Govva lea Røyrvik bygdatunas. (Govva: SL) |
Dipmadanruovdi
Dipmadanruovdi geavahuvvui dipmadit sistti. Das leat máŋga nama iešguđetge sámi suopmaniin, ee. spierku ja geassinruovdi.
Dát lea muhtin lágán guhkes niibi mas guđege geažis lea juogo:
a. muorranađđa
b. sojahuvvon geahči maid sáhttá dearpat muora sisa.
c. ruovdegeahči sojahuvvon fárfun.
|
Dipmadanruovdi Røyrvik bygdatunas. Dás lea fárfu goappašiid bealde, masa ledje bidjan čalbmenávlli maid derpe seaidnái dahje murrii. (Govva: SL) |
Skuohpá
Dat lea ostofaskkon mas lea suorrenađđa ja doaresávju. Guovdageainnus dát gohčoduvvo skuohpá dahje skuobá, Divttasvuonas skuoppa, Skániin skuohpa, Nuorta-Finnmárkkus osto-faskkan dahje faskkanas. Dakkára leat gávdnan máŋgga dávvirvuorkkás. Muhtin sajiin ráhkadedje dákkáriid boares liššáin. Gávdnojit máŋga málle, dás čájehit dušše moaddása dain.
 |
Golmmalágan faskkonat, Sámi Instituhta čájáhusas: dipmadanruovdi, jiehkku ja skuohpá. (Govva: SL) |
 |
Niiberávdi Strømeng, Kárášjogas, lea okta dain hárve fitnodagain, mii ráhkada jiehkkuid ja skuobáid vuovdinváras. (Govva: SL) |
Eanaš jiehkkut leat ovttalágánat goappašiid gežiin, earáin leat ceahkit nuppi geažis, nu ahte šaddet máŋga oanehis ávjju maŋŋálagaid. Dákkára in bálljo leat oaidnán dávvirvuorkkáin, duojárat muitalit ahte dát lea ođđa vierru. Go dološ áiggis ráhkadedje jiehkkuid lea jáhkehahtti ahte báhkadedje stálli álvvus ja derpe jiehkku stáđi alde. Ferte hárjehallat ollu ovdal go oažžu rievttes čima ja čiega, nu ahte jiehkku fasku ovtta bures goappašiid bealde. Sidjiide geat vuosttaš háve galget ráhkadit jiehkku lea danin ovdamunni jus lea málle man mielde sáhttá sojahit. Mii ráhkadit danin álggos dakkár sojahanmálle.
Duolbastállit:
Čuohpa 6 x 40 mm duolbastállis 2 bihtá, 100 mm guhkit, ja jorbe ravddaid. Merke gos galget leat ráiggit. Bija stállebihtáid badjálaga ja merke ja bovre ráiggiid, Ø12. Jorbe ráigeravddaid.
Áksilat:
Njulge jorbastállebihtáid goappašiid gežiin várvves, vai šaddet 91 mm guhkit. Bovre guovddášráiggiid. Gidde giddehahkii nu ahte dušše sullii 15 mm manná giddehaga sisa ja doarjju áksila guovddašnjuniin. Várve áksiliid dassái go diamehtar lea 34 mm, sisaguvlui 72 mm geažis. Jorgal bargobihtá ja gidde nu ahte dušše 30-35 mm manná giddehaga olggobeallái. Várve geažis 6 mm guhkkosaš culcci, Ø12. Galgá leat nu gárži ahte jur manná duolbastálli ráiggi sisa. Jorgal bargobihtá fas, várve Ø12 x 20 culcci ja jeŋge dan seammás várvves M12 jeŋgenbáhkain.
Oktiibidjan:
Bija áksilculcciid ja duolbastálli oktii nu go sárggastus čájeha. Sveise vuolit áksilculcciid gitta duolbastálli olggobeallái. Sáhtát juogo sveiset MIG:in dahje elektralaččat 2,5 mm elektrodaiguin.
 |
 |
 |
| Sojahanmálle | Čuhppojuvvon jiehkkoávnnas | Sojahuvvon jiehkku |
Čuohppan:
Čuohpa pláhta 60 x 200 mm. Merke sárggastusa mielde. Bovre vuos Ø6 ráiggi ja jorbe ráiggi golmmačiegatfaskkoniin dahje gobaniin. Čuohpa viŋkilšliippain dahje dollačuohpaniin olggobealde merkejuvvon sázuid ja šliipe šliipengeđggiin dassái go olle sázuide. Jorbe ravddaid.
Sojaheapmi:
Gidde sojahanmálle skruvvadoalanii. Bija jiehkkoávdnasa sojahanmálle sisa, sáhtát bidjat M6 skruva ráigái ja doallat dan sajis dainna. Sveise M6 skruva ruovdestákku geahčái dahje várve stákku ja jeŋge dan M6-jeŋggain 15 mm. Bija dan jiehkkoávdnasa ráiggi čađa ja skruvve gitta M6 muhtteriin. Doala stákkus dan botta go áhcagasttat ávdnasa gássadolain dahje álvvis. (Jus geavahat gássadola, fertet geavahit stuorimus sveisenmoalkki.) Galggat dušše áhcagastit oasi mii galgá sojahuvvot. Dearppa gežiid sojahanmálle stálleáksiliid vuostá dassái go šaddá rievttes hápmi (gč. sárggastusa). Fuomaš ahte geažit eai galgga sojahuvvot. Šliipe roavvásit ávjjuid, eai galgga vel leat áibbas bastilat.
Buoššodeapmi ja devkkodahttin:
Go buoššoda sáhtát áhcagastit jiehkku álvvis dahje gassadolain. buoššodantemperatuvra galgá leat stálli čađđa-sisdoalu mielde. Jus stállis lea 1 % C, berre báhkadit dan dassái go lea sullii 750 0C. Sáhttá mihtidit temperatuvrra buoššodantermomehteriin dahje geahččat stálli ivnni go báhkada. Go jiehkkodearri lea ožžon rievttes temperatuvrra, bijat jiehkku buoššodanoljju sisa ja fierut dassái go čoasku. Ii sáhte áhcagastit goappašiid deriid oktanaga, danin fertet buoššodit ovtta ja ovtta.
Maŋŋil go leat buoššodan fertet devkkodahttit vai stálli ii šatta beare garas ja smierus. Báhkat jiehkkodeari temperatuvrii 250 0C. Jus dus ii leat buoššodantermomehter, it ge buoššodanomman, fertet geallat jiehkkodeari ovdal go báhkadat, vai oainnát bures ivdnerievdama. (Gč. tabealla kap. 2.3.) Leage várrogas vai it báhkat bearehaga. Go leat ollen rievttes temperatuvrii, divttat stálli čoaskut njozet dábálaš temperatuvrii.
Sáhtát lohkat eambbo buoššodeami birra kapihtalis 2.3.
Šliipen
Loahpas galggat šliipet jiehkkoávjjuid. Lea váttis oažžut áibbas rievttes čiega. Sáhtát geahččalit dan nu ahte bijat jiehkku duolbasa ala nu ahte dat guoská duolbasa guovtte sajis. Dalle galgá ávju leat nu ahte juste fasku duolbasa go geassá jiehkku dan mielde.
Bargobihtát |
1. Dás lea sárgojuvvon sojahanmálle dušše oktiibiddjon sárggastussan. Sárggo osiid. 2. Ráhkat sojahanmálle ja jiehkku dan bargočilgehusa mielde. Čále erohusaid jus it daga dan juste seamma láhkái. a. Livččii go eará bargovuohki buoret? b. Lea go dákkár sojahanmálle ávkkálaš go sojaha jiehkku? c. Mii lea du mielas váddáseamos go ráhkada jiehkku? d. Geahččal ieš geavahit jiehkku sistebargui dahje ovttasbargga duojáriin. Mo doaibmá du jiehkku? Lea go mihkkege maid berret buoridit? |
 |
Leat ráhkaduvvon máŋggalágán skuobát. Dát golbma leat Davvi-Romssa museas, Návuonas (Govva: SL) |
 |
Bargobihtát |
1. Makkár faskkonat leat / leat leamaš anus du guovllus? Gávdnojit go buot dát faskkonat mat namuhuvvojit dás, dahje velá earát? Manin gohčoduvvojit dakkár faskkonat báikkálaččat? 2. Jus din guovllus skuvllain, duojáriin ja museain leat jiehkkut, skuobát dahje eará faskkonat, sáhttibehtet go gávnnahit gos dat leat ráhkaduvvon? |